Portál:Srbsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Portál Srbsko

Srbsko (srbsky Србија / Srbija) je země ve středu Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Bělehrad (srbsky Београд / Beograd), dalšími většími městy jsou pak Niš, Subotica, nebo Novi Sad. Jako samostatný stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora. Černohorci se rozhodli pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006.

Sousedy Srbska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Makedonie, Kosovo a Černá Hora.

Celý článek


Státní znak Srbska	Vlajka Srbska Národní hymna

[editovat] Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Srbska.

Administrativně se Srbsko se skládá z tzv. Centrálního Srbska (netvoří správní celek, historického území Vojvodiny a Srbska.

Sever země je nížinný, neboť sem zasahuje Panonská nížina, jih a střed pak hornatý (zasahují sem tzv. Dinárské hory). Ne celou část jihu však zabírají pouze hory.

V dobách SFRJ, do roku 1989, byla Vojvodina spolu s Kosovem srbskou autonomní oblastí (tzv. pokrajinou) s velice širokou autonomii, poté však následovalo omezení. Nyní je Vojvodina i nadále autonomní oblastí, Kosovo se ale v roce 2008 osamostatnilo. Srbsko a některé další země ale považují Kosovo stále za srbské území.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Atlas Srbska

[editovat] Hospodářství

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Srbska.

Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství.

Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad jak ekonomické sankce OSN z let 1992 – 1995, tak i válka a pozdější poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.

Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3 %), a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem.

Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.

Mezi významné srbské firmy patří:

Zastava – výrobce automobilů
Ikarbus – výrobce autobusů
Lola Utva – výrobce malých letadel
Fabrika automobila Priboj – výrobce automobilů

[editovat] Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Srbska.

Srbové (srbsky Срби) tvoří dominantní podíl obyvatel Srbska (cca 6,8 milionu, tj. 82,86 %). Jejich předkové začali přicházet na Balkán od 6. století, postupně si podmanili místní romanizované ilyrské a trácké kmeny, které byly před příchodem Slovanů ovlivněny i Vizigóty.

V Srbsku se také ale nacházejí i národnostní menšiny, z kterých je největší albánská, hlavně v Kosovu, kde zdejší obyvatelstvo tvoří asi až z 90 %. Sever země pak obývají také i menšiny Maďarů, Čechů, Slováků a Romů. V pohraničí s Bulharskem žijí Bulhaři a po celém Srbsku jsou roztroušené menšiny národů bývalé Jugoslávie.

[editovat] Literatura

Podrobnější informace naleznete v článku Srbská literatura.

[editovat] Architektura

Podrobnější informace naleznete v článku Srbská architektura.

Bělehrad je jako hlavní město nejvýznamnější v Srbsku a má velké množství pamětihodností. Z náboženských se jedná se o stavby jednak křesťanské, kde dominují pravoslavné chrámy (například kostel Crkva svetog Marka), lze však nalézt i stavby jiného původu (islámského, například Mešita Bajrakli, či židovského).

Rozkvět Bělehradu, ale i dalších měst v zemi, nastal v 19. století, po získání nezávislosti na Osmanské říši. V této době vznikala po celé zemi mnohá výstavní muzea, divadla, galerie a v Bělehradě rovněž i budova parlamentu.

Zdobenost 19. století pak vystřídala funkcionalistická strohost ve století dvacátém. Jugoslávské časy přinesly nové velkolepé budovy, jako je například Vež Ušće nebo dvojčata budovy Genex. V 21. století pak přibyla budova moderní centrální banky a též byl i znovuobnoven Kostel svatého Sávy.